Paichlové a Slovensko

Plzeňská větev Paichlů vstupovala do všech možných částí Slovenska a zejména Tater jako turisté brzo po II. světové válce. Nejvíce nás lákaly tyto části Tater , které jste si mohli textem i obrázky prohlédnout na dříve uvedených webových stránkách.Jen 3x jsme navštívili Polské Tatry , protože jsou stejně krásné , byť méně rozlehlé. Jen asi pětina rozlohy Tater se nachází na území Polska. Vrcholy tam sice nedosahují takových výšek jako na slovenské straně, ale pro vysokohorské turisty je polská část Tater velice přitažlivá. Po vrcholcích bočního hřebene vybíhajícího z hraniční hory Swinica směrem na východ vede totiž krásná, ale velmi náročná stezka. Je z velké části zajištěna řetězy, žebříky a železnými háky a má přiléhavý název „Orla perč“

Tatry byly pro nás Paichly však jen o něco vyššími horami a tedy jakousi cvičnou základnou pro vytoužené pozdější ještě vyšší evropské i jiné světové hory. Byly místem laciných výletů s trénováním naší kondice během podnikových zájezdů , pak zájezdů turistické jednoty , soukromých autovýletů a dokonce i cest umožňovaných odborářskými a vojenskými poukazy. Pro naše děti to byly už zkušebním místem strmějšího lyžaření i chůze po ledovcích se železnými mačkami. Pro naše vnuky a vnučky to bylo místem nejen utužování tělesné zdatnosti , ale i školením prevence úrazů a nejrůznějšího vysokohorského rizika. Já sám jsem škiolením o riziku hor nešetřil, protože jsem Tatrám odvedl dost bolesti a potíží , úrazů, i nepřízně počasí , kdy kolem nás po slovensky hromy a blesky divo bijú. Cest bylo mnoho, o většině z nich se za těch ztratily originální záznamy. Náš tatranský kalendář cest zde už začínal

1946 už 10 dní prošlapávala tatranské stezky moje snoubenka nejen po magistrále, ale i

na Belánkách, Rysech, Pět Spišských, Lomnickém Štítě, Štrbském plese a ve Studených dolin.

1949 zimní rekreační zájezd s lyžařením a léčením probíhající infekce salmonelózy

1951 jsem za odměnu na vojně dostal cestu do Tater. Za pár dní sem se stačil spát v seníku i pod širákem , mezitím slézt Lomnický štít, prožít sněhovou bouři na hřebenovce Belánských Tater a ztratit se v České dolině..

1973. 8. 3.-12 ROH Vysoké a Nízké Tatry

1978 ROH Vysoké a Nízké Tatry, akutní onemocnění ledvin po velkém prochlazení, když jsem zachraňoval mladého kluka

1979. 08.14.- 25 ROH Nízké Tatry, Báňská Bystrica, Dukla , Košice, po stopách SNP,

1980. 8. 13.-24. ROH Vysoké Tatry

1981 7.30.- 8.13 ROH

1983. 8. 19.-24. ROH Ubytování Lípa , Kežmarok, Rudohoří, Zvolen, Velká Fatra

1984. 8. 11-25 ROH Ubytování Poprad hotel Gerlach, pak i Podbrezová hotel

Liptov (Revúce ),

Vysoké Tatry (Tatry Hrebienok, Skalnaté pleso, Sliezský Dom, Batizovské Pleso, Ostrva, , Štrb. Pleso, Teryho chata, , Sedielko, Javorina, Tatranská Lomnice, , Biela Voda, , Brnčálka, Svišťovka, , Litvorová dolina , Kačacia dolina, Bielovodská dolina, Lysá Polana , Ždiar, Solisko, Furkotská dolina, Popradské pleso, Velké Hincovo pleso,

Nízké Tatry, (Čertovica

1985. 10-.24. ROH NizkéTatry, Velká Fatra, Martinské hole.

1986. 8. 10.-24 ROH NízkéTatry, Velká Fatra, Slovenský Ráj, Maďarsko ( Eger)

1987. 7. 7.-18. ROH Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Velká Fatra, , Slovenský Ráj, Maďarsko (Šalgotarján)

1988. 7. 4.-15. ROH Nízké Tatry, Velká Fatra, Slovenský Ráj, Maďarsko (Ostřihom)

1989 8. 12. – 15 ROH Malá Fatra, Slovenský Ráj

1990. 8. 12.-23, ROH Ubytování Kežmarok, hotel Lípa,

Spišská Magura (, Kežmarok, Spišská Belá, Ždiar, vrchol Magury, Bachledova dolina,

Slovenský ráj (Dolina velkej bielej vody, Tiesňava Piecky, Hrabušice, , Píla, , Malá Polana, Glacká cesta, Podlesok N.Tatry ( Kežmarok, Poprad, , Východná, Nižná a Vyšná Boca, , Čertovica, , Laštroch, Kumštové sedlo, , Chata hrdinov SNP, , Trangoška,--

Vysoké Tatry (Štrbské Pleso, , Popradské Pleso, chata kpt. Morávky, Osterva, Batizovské Pleso, Sliezský dom, Starý Smokovec., Strbské pleso, , lanovkou na Solisko, Predné Solisko, Furkotskou dolinou, --do Štrbského plesa.---Dolinou zelených ples, , Zadné Meďodoly, Javorina—Studenovodské vodopády-Tatranská Lomnice

1992 Vysoké Tatry ROH poukaz Premysl, Nada, Tomáš, Terka

1995 7. 1.-8. Vysoke Tatry a Slovensky Ráj Odbory 2 FN Premysl,

Naďa, Jiri, Mira, Foto Komeros Tour, Ubytovani SVIT,hotel Mladost (barevna foto Vysoké Tatry (Poprad, Spišska Nova Ves, Levoča, Kežmarok, Tatranska Lomnice, , Ždiar, Stary Smokovec, Tatranske Museum TANAP, termálni koupaliště Vrbov, Velka a Mala strudena dolina, Furkotska a Mlynická dolina, , Priečne sedlo, Bystre sedlo, Vodopad, plesa Zelene, Popradske, Wahlenbergovo, , Studenvodske vodopády, Slovenský Ráj (Sucha Bela, Klaštorisko, Prielom Hornadu,

1997. 9. 5.-13. Slovenské a polské Tatry, KČT Odbory 2 FN (Paichl)

Ubytování Nová Lesná, Pension Hana,

Vysoké Tatry ( Hrebienok, magistrála, Lomnická vyhliadka, Skalnaté pleso, , Štart, Tatran. Lomnice, --Štrbské Pleso, Popradské pleso, Osterva, Batizovské Pleso, Vyšné Hágy, --Starý Smokovec, , Hrebienok, Obrovský vodopád, Zamkovského chata, Malá studená dolina, -Starý Smokovec, Teryho chata Hrebienok—Tatranská Javorina, hájovna pod Muráněm,

Belánské Tatry(Zadné Meďodoly, Kopské sedlo, Široké sedlo, Monkova dolina, , hotel Magura, Ždiar, hřbitůvek, --Lysá Polana, Sesterské jezero, -Hrebienok—Poprad, Svit, Tatranská Štrba,Liptovský Mikuláš, Žilina Štrbské Pleso, Lanovka na Hrebienok, Velká studená dolina, , Zbojnická chata, , Trenčín

Polsko Zakopané, Kužnice, Wierch Kasprovy, Giewont a zpět, --.

1998 Nízké Tatry , pramen Hronu, Zelené pleso

Slovensko

Hlavní stránka http://www.slovenskoonline.cz/ http://atlas.netway.cz/evropa/slovensk.htm

Rozloha (pořadí ve světě): 49 036 km2 (126.)

Počet obyvatel (pořadí): 5 404 000 (99.)

Geograficka poloha Obyvatelstvo Sidla Povrch Vodstvo Rostlinstvo Prumysl Zemedelstvi Doprava

Mapa

Mapa SR

Regiony Slovenska http://www.slovenskoonline.cz/regiony.php

•  Bratislava a okolie
•  Dolný Zemplín
•  Gemer
•  Horehronie
•  Horné Považie
•  Horný Zemplín
•  Košice a okolie
•  Kysuce
• Liptov
•  Novohrad
•  Orava
•  Podpoľanie
•  Podunajsko
•  Pohronie
•  Ponitrie
•  Považie
•  Spiš
•  Šariš
•  Tatry
•  Turiec
•  Záhorie

• Zamagurie

Města a obce http://www.slovenskoonline.cz/mesta.php

Vybrané pamětihodnosti http://www.slovenskoonline.cz/pamatihodnost_lst.php

•  Dukelský priesmyk - DUKLA                       http://www.slovenskoonline.cz/pamatihodnost.php?id=992
•  Tajchy v Banskej Štiavnici                            http://www.slovenskoonline.cz/pamatihodnost.php?id=498
•  Železnička Čierny Balog                 http://www.slovenskoonline.cz/pamatihodnost.php?id=991

Dějiny Slovenska

Na historii Slovenska se může dívat Čech i Slovák různě , zejména když ji bude hodnotit očima XX.století. Omezme se na dějiny , které si napsali Slováci sami , viz http://slovane.ic.cz/slovane/slovensko/slovensko1.htm

Prvními obyvateli území dnešního Slovenska byly ilyrské a keltské kmeny. V 1.-2. století zanechali na jihu stopy Římané. Po nich do oblasti pronikly germánské kmeny. V 6. stol. n. l. přišli z východoevropských rovin Slované. Prvním útvarem na západním Slovensku bylo Nitranské knížectví jako součást Velkomoravské říše. Ta v r. 907 pod náporem maďarských kmenů zanikla a r. 1018 bylo Slovensko na dlouhých 900 let připojeno k Uhrám. Ve 12. století začala kolonizace jeho vnitrozemí (založena Banská Štiavnica). Začátkem 14. století velkou část Slovenska ovládl Matúš Čák Trenčanský, začátkem 15. století sílí pronikání Maďarů i Poláků za vlády krále Zikmunda. Po porážce husitského hnutí v Čechách pokračují na Slovensku tzv. bratříci, kteří r. 1451 v bitvě u Lučence porážejí Maďary. R. 1467 je v Bratislavě založena univerzita (Academia Istropolitana). Po bitvě u Moháče r.1526 je země ohrožena Turky. Za třicetileté války uherská šlechta bojuje na straně Švédů proti habsburskému císaři. Následuje období úpadku, sociálního útlaku, povstání Uhrů proti Habsburkům i Slováků proti Uhrům (j. Jánošík). Koncem 18. stol. přichází první pokus o kodifikaci slovenštiny, kterou povýšil r. 1843 na spisovný jazyk Ľudovít Štúr (1815-56). Roku 1863 je založena Matica Slovenská a Slováci vystupují stále silněji proti maďarizaci, ale osvobození přináší až porážka Rakouska-Uherska v 1.světové válce v r. 1918 a vznik Československa jako účelového spojení slovanského živlu proti Němcům a Maďarům.

Po r. 1933 začaly sílit mezi sudetskými Němci a na Slovensku fašistické a separatistické tendence. Mezinárodní postavení Československa bylo oslabeno. V r. 1938 přijal prezident E. Beneš pod nátlakem podmínky mnichovské dohody mnichovský diktát. V r. 1939 vznikla Slovenská republika, závislá na Německu. V r. 1945 byla na východě Slovenska vytvořena vláda Národní fronty Čechů a Slováků, která přijala program společensko-politických přeměn v zemi. Bylo rozhodnuto mj. o vytvoření společného státu dvou rovnoprávných národů: Čechů a Slováků. Socialistický směr rozvoje Československa nastal v únoru 1948, po komunistickém státním převratu (tzv. Únorové události). Pokus o demokratizaci v r. 1968 byl potlačen v srpnu 1968 vojenskou intervencí států Varšavské smlouvy. Na podzim r. 1989 došlo v Československu k zásadní politické změně, kdy byla komunistická strana zbavena moci a nastal přechod k pluralitní demokracii. Volby v r. 1990 vyhrála na Slovensku demokratická Veřejnost proti násilí.Avšak současně začaly sílit, podobně jako v českých zemích, separatistické tendence podporující snahy o rozbití československé federace.

Když v r. 1992 vyhrály volby v obou republikách strany, které byly pro rozdělení společného státu, společný stát zanikl a dne 1. ledna 1993 vznikl samostatný slovenský stát. Od r. 1992, s přestávkou v r. 1994, vládla na Slovensku 6 let levicová vláda Hnuti za demokratické Slovensko s premiérem V. Mečiarem. Prosazovala tržní reformy, zrychlilo se tempo hospodářského růstu. Avšak Slovensko sužovaly mnohé konflikty a politické aféry, vláda byla obviněna z nedodržování zásad demokracie. Přesto se společensko-politická situace v zemi jeví jako stabilní. Slovensko se stavělo opatrně a s určitým odstupem k integraci s EU a s NATO, chce si zachovat dobré vztahy s Ruskem a Ukrajinou. V důsledku sílícího nátlaku Západu došlo v r. 1996 k uzavření smlouvy upravující vzájemné vztahy s Maďarskem a postavení maďarské menšiny na Slovensku. Premiér Mečiar byl hlavou státu do srpna 1998. Poté vykonával tuto funkci předseda Národní rady Ivan Gasparovič do října 1998 a Josef Migaš do června 1999. V červnu 1999 byl prezidentem zvolen Rudolf Schuster. Slovensko pod vedením premiéra Mikuláše Dzurindy (od října 1998) usiluje o přeměnu společnosti a začlenění Slovenska do EU a NATO. Poslední volby do Národní rady se konaly v září 1998. Vládní koalice (SDK, SDL, SMK, SOP) získala 93 křesel, opozice (HZDS, SNS) 57 křesel. V únoru 2000 byla založena SDKU v čele s M. Dzurindou.

Slovenské hory a pohoří http://www.slovenskoonline.cz/horys.php

Já i moje rodina jsme se zamilovali do slovenských hor, často jsme tam jezdili, psali jsme si ze svých cest psali deníky , ale ty byly zničeny pyromanem, který podpálil naši chatu, kde byly i s fotografiemi uskladněny. Dnes po 60 letech si znovu ty slovenské hory připomínám alespoň pomocí internetu.Protože je vzpomínek mnoho řadím je zde takto

Tatry (Zeměpis, Název, Etymologie, Paichlové a Tatry,

• Vysoké Tatry

Vysoké Tatry http://blog.lide.cz/leninkaaa/sk_vysoke_tatry/ http://www.slovenskoonline.cz/hory.php?id=6

• Roháče

• Západné Tatry

Západní Tatry – Roháče http://www.bedekr.cz/texty/506.html

• Nízke Tatry

Nízké Tatry http://blog.lide.cz/leninkaaa/sk_nizke_tatry/

http://blog.lide.cz/leninkaaa/sk_nizke_tatry_mesta/

• Slovenský Raj http://blog.lide.cz/leninkaaa/sk_slovensky_raj/

Fatra

• Malá Fatra http://www.slovenskoonline.cz/hory.php?id=694
• Veľká Fatra http://www.slovenskoonline.cz/hory.php?id=699

Karpaty

•  Biele Karpaty           http://www.slovenskoonline.cz/hory.php?id=718
•  Chočské vrchy         http://www.slovenskoonline.cz/hory.php?id=700
•  Považský Inovec
•  Slánske vrchy
•  Slovenský Kras
•  Vihorlatské vrchy

Tatry

Zeměpis.

Všechno snad člověk o těch Tatrách vybádal, že vznikaly někdy za druhohor nebo za kenozoická éra vulkanizmu v době od 65 do 30 milionů let jako prodloužený výběžek Alp, jako 20 km dlouhý kousek 1200 km dlouhých Karpat ve tvaru horského oblouku v budoucí jižní Moravě, Slovensku, Polsku, Ukrajině a Rumunsku. Tak vznikají i Tatry . Jejich hlavní fáze horského vrásnění (orogeneze) nastala asi před 65-30 miliony let.Tatry tedy nezaostaly ve svém vzniku za ostatními nejvyššími pásemnými pohořími na naší planetě za Pyrenejemi, Alpami, Himálajem, Skalistými horami a Andami. Hlavní část Tater je pochopitelně vymodelována vodou respektive ledovci. Nedá se sice učit kolik z tatranských údolí odnesla řeka Váh do Černého moře a kolik splavil Dunajec nebo Poprad do.Baltického moře. Vrcholy Tater se stále vypínají až přes 2600 m.n.m. Nejde jen o výšku, pro Slováky se Tatry staly skoro symbolem jejich pozdější národní existence . Sem, zejména na Kriváň , podnikali od r. 1835 své organizované výstupy pod vedením národních buditelů, jako třeba Slováka jménem Gašpara Fejérpatakyho. Poměrně krátké časové období soužití Čechů se Slováky vedlo k tomu, že jsme si Tatry oblíbili i jako československé hory Toto spojování jména hor s velikostí národů v historii lidstva najdeme i na jiných místech světa. Na výšce nezáleží. Obdobně i u Čechů, kteří svou mytologický kopec Říp s mrňavostí 459 m povýšili na místo zrodu celých českých dějin ve středu Evropy. Možná to jméno bylo na začátku spojeno s germánským nebo keltským jménem „rip“.

Název Tater

Věnujme se na chvilku názvu Tater, který najdeme na severu Slovenska s různými přídavnými jmény, viz např. Západní Tatry, Liptovské Tatry, Vysoké Tatry, Belánské Tatry, Nízké Tatry, Polské Tatry a snad i jinými. Toto nomenklaturní drobení jména Tater je pro turistu skoro zbytečné, protože není dodnes ani všeobecně přijímané. Přesto se podívejme co tomu říkají webové stránky, např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tatry

Začněme třeba s dělením na Západní a Východní Tatry. Západní Tatry se prý současnosti dělí na několik skupin : Sivý vrch, Osobitá, Roháče, Liptovské Tatry, Červené vrchy a Liptovské kopy. Není jen otázkou minulosti, kdy se vyskytovaly v topografické nomenklatuře Západních Tater značné rozdíly. Byly zde pokusy pojmenovat je např. místo Liptovské Tatry,Liptovské kopy nebo Liptovské hole. V současné době se asi nejčastěji pro celé pohoří používá již vžitý název – Roháče a proto lze považovat názvy Roháče a Západní Tatry za totožné! Podobný pleonazmus názvosloví lze spatřovat i v dělení Východních a Západních Tater . Západní Tatry leží na Liptově a na Oravě a Východní Tatry se rozprostírají převážně v regionu Spiš. A hranici mezi západními a východními Tatrami tvoří Dolina Suchej vody v Polsku a na Slovensku Tichá dolina. Tento názvoslovný galimatyáš proniká do odlišování Východních Tater, které se mají názvem dělit na Vysoké Tatry a Belánské Tatry

Raději končím se zeměpisem nestejně udávanou délkou ( 20 nebo 26 km ) hlavního hřebene Tater , který podle některých se táhne od Ľaliového sedla (1947 m) na západě ke Kopskému sedlu (1749 m) na východě.Podle jiných je to od nejzápadnějšího vrcholu Swinica (2301 m.n.m.) k nejvýchodnějšímu Jahňacímu štítu (2229 m. Názorů o délce může být i více, když z hlavního tatranského hřebene vybíhá pět hlavních hřbetů na jih a dva na sever.

Etymologie

Při tolika dnešních jménech Tater jsem pátral po vzniku obecného názvu Tater

minulosti. Jednoznačné odkazy na etymologii názvu Tater jsem nenašel ani na Internetu. Je možné, že název Tatry dali asi už Keltové, Ti zde už kdysi žili a dokonce i koupali v termálním koupališti v Liptovské kotlině pod Chočskými vrchy, Vysokými a Nízkými Tatrami. Vznik zeměpisných jmen hor a řek u Keltů se traduje i jinde v Evropě unisono. Protože to nikdo nemůže ani potvrdit ani vyvrátit, tak to přebírají i etymologové, etnografové i linquisti a jiní historici jako fakt. Jen s malými rozdíly svádějí název těch slovenských kopců nejspíše na Kelty, protože nikdo pořádně nezná starší obyvatele Tater a jejich slovníky . Píší o tom třeba renomovaní spisovatelé v publikáci Zeměpisná jména Československa autorů Ivana Luterera, Milana Majtána a Rudolfa Šrámka, která vyšla v Praze v Mladé frontě v roku 1982. Ztotožňují se s tím renomované instituce Slovenská akadémia Vied, Slovenská národní knižnice viz http://malafatra04.sweb.cz/tatra.htm. Ojediněle může být podle slavisty Melicha název Tater odvozen od praslovanského termínu skály - „trtri. Na Balkáne se spojuje oronymum Trtra, s řeckým Tartaros.” Tatry může připomínat i ukrajinský výraz toltry pro kámen nebo štěrk. Nejčastěji se předpokládá , že to „starší“ jméno -viz

http://www.tatry.cz/servis/aktualne/nazvoslovi.php bylo ne Tatry , ale Tritri nebo Trytri, uvedené v zakládací listině pražského biskupství, které převzal pak Kosmas (1045-1125) . Jak se to Tritri změnilo v Tatry ve starých uherských listinách na počátku 13. století storočím se už asi nedozvíme, tím spíše, že se prý pro Vysoké Tatry užívala různá pojmenování , jako Tarczal, Tcharchop, Tchorhap, Tartur, "sněžné hory" a pod. v rusínské řeči dokonce jako Toltry, což mělo označovat řadu hor“. Není ani jasné, zda termín Tatry je spíše vlastním jménem a ne obecným pojmenováním pro hory vůbec. Etymologie většinou předpokládaná u Keltů nevylučuje zrod pojmenování u ještě starších etnik, dokonce už třeba v neolitu.. Keltové i jejich předchůdci zanechali na našem území neuvěřitelně vysoké množství dalších názvů, uveďme alespoň Labe - Albis, Kouba - Chamb, Metuje - Medhuje (od indoevropského medh, lat. medio, česky mezi), Oškobrh - Askiburgion (označení Krkonoš) a řadu dalších, patrně i pojmenování Haná vzniklo podle řeky Ganna či Brno od Eburodunum.viz www.angelfire.com/pq/texty/texty/sudet.html

Slované nepřišli do vakua, ale do země jehož obyvatelstvo prořídlo v době hunských nájezdů a bratrovražednými boji mezi germánskými kmeny, a noví příchozí přejímali názvy od dřívějších kmenů nebo kmenových svazů germánských , tatarských , slovanských . V letech 1241-1242 se do podtatranského kraje při svých výpadech dostali Tataři. Že by jméno Taster souviselo s Tatary? Podle práce o tatranském názvosloví od Ondřeje Bílka byly kdysi Vysoké Tatry nazývány Sněžnými horami (Montes nivium, Schnee Gebürg).

Etymologie má mnoho otazníků i mezi místními názvy, viz např. Český štít= dříve prý Tažký štít. Kdo však ví, zda tatranské názvosloví nemělo nějakou spojitost s hejtmanem Janem Jiskrou z Brandýsa z r, 1445 nebo dokonce s husitským hnutím bratříků, kterých údajně bylo kolem r. 1453 na Slovensku na 20.000. Vždyť v 15. století se údajně používala čeština na území dnešního Slovenska jako úřední jazyk- viz Kolektiv : Československé dějiny v datech. Nakl.Svoboda, Praha 1986 , str. 169. Cesty etymologie ve spojitosti s němčinou, polštinou a dokonce latinou mohou být i mylné . Dokazují to např. Skalnaté pleso=Kamzičí pleso ( podle latinského Stagnum rupicaprorum, německy Steinbock-See), Vareškové pleso=původně pleso rostliny lžičníku tatranského (Löffelkraut-See), ne podle vařečky, .Rysy= nepochází od kočkovité šelmy, ale od polského výrazu "risa" (čára, linka).

Turistické trasy

• Dolina Kežmarskej Bielej vody

http://www.slovenskoonline.cz/turistika-trasa.php?id=714

• Dolina siedmych prameňov a bielej vody

http://www.slovenskoonline.cz/turistika-trasa.php?id=717

• Horolezectvo v oblasti Považskej Bystrice

• Hrebeň Nízke Tatry 1

http://www.slovenskoonline.cz/turistika-trasa.php?id=708
•  Hrebeňom Javorníkov
•  Hrebienok - Slavkovský Štít
•  Hrušovský náučný chodník

• Jánošíkove diery

http://www.slovenskoonline.cz/turistika-trasa.php?id=695

• Kriváň a Važecká dolina

http://www.slovenskoonline.cz/turistika-trasa.php?id=114
• Manínskou a Kostoleckou tiesňavou