|
BOŽSKÝ POKRM
A. C. Clarke
Vyžaduje to už pouhá slušnost, že
varuji předem, pane předsedo, značná část mé svědecké
výpovědi bude nanejvýš nechutná, obsahuje totiž
aspekty lidské přirozenosti, o nichž se na veřejnosti
hovoří velmi zřídka a rozhodně už ne před výborem
Senátu. Avšak obávám se, že se s nimi musíme
vyrovnat. Jsou na světě případy, kdy musíme strhnout
pláštík pokrytectví, a tenhle je jedním z nich.
Vy a já, pánové, jsme výsledkem dlouhého vývojového
řetězce masožravců. Z vašich tváří čtu, že většina
z vás už tenhle termín vůbec nezná. No dobře, ani mě
to nepřekvapuje -- pochází z jazyka, který zastaral už
před dvěma tisíci let. Možná že jsem se měl
vyhnout eufemismům a být brutálně přímý, dokonce i
kdybych měl užívat slov, která jsou ve slušné společnosti
neslýchaná. Předem se omlouvám každému, koho bych
se mohl dotknout.
Ještě před několika staletími skoro všichni
lidé měli ze všech jídel nejraději maso -- tkáň
zvířat, která tehdy ještě žila. Nemám v úmyslu
dosáhnout toho, aby se vám obracel žaludek, je to
prostě konstatování faktů, které si můžete ověřit
v každé historické příručce...
No jistě pane předsedo. Počkám, dokud se senátoru
Irwingovi neudělá líp. My profesionálové občas
zapomínáme, že laici mohou na výklad reagovat takhle.
Ale zároveň musím výbor varovat, že přijdou ještě
mnohem horší věci, pokud, pánové, má někdo z vás
slabý žaludek, doporučuji vám, abyste pana senátora
následovali, dokud není pozdě...
No dobře, tak už můžu pokračovat. Až do doby
nejnovější se veškerá potrava dělila do dvou
kategorií. Většina se vyráběla z rostlin -- z
obilovin, ovoce, planktonu, chaluh a dalších druhů
vegetace. Už jenom stěží si umíme představit, že převážná
většina našich předků se živila jako zemědělci,
kteří získávali potravu z půdy nebo z moří
primitivním způsobem, často lámajícím hřbet, ale
je to pravda.
Druhý druh potravy, jestli se mám vrátit k
tomuhle nepříjemnému námětu, bylo maso, vyráběné
z poměrně malého počtu zvířat. Snad vám některé
budou povědomé -- krávy, prasata, ovce, velryby. Většina
lidí, musím to bohužel zdůraznit, ale tento fakt je
mimo jakoukoli pochybnost, dávala přednost masu před
každou jinou potravou, přestože jenom ti nejbohatší
se mohli svým chutím oddávat. Pro většinu lidstva
maso představovalo vzácnou a příležitostnou
pochoutku na jídelníčku, který byl z více než
devadesáti procent vegetariánský.
Jestliže na celou záležitost pohlížíme klidně
a bez vášní -- doufám, že už je toho schopen i pan
senátor Irwing -- uvědomíme si, že maso vždycky bývalo
vzácné a drahé, neboť jeho výroba je proces nesmírně
zdlouhavý a nákladný. Aby se vyrobilo kilo masa, zvíře
na to potřebuje sníst přinejmenším deset kilogramů
rostlinné potravy -- velmi často takového jídla, které
by mohli zkonzumovat přímo lidské bytosti. I když
pomineme veškeré problémy estetické, takový stav se
nemohl tolerovat po populační explozi ve 20. století.
Každý člověk, který jedl maso, odsuzoval deset nebo
víc svých bližních k hladovění...
Naštěstí pro nás pro všechny biochemici problém
vyřešili, jak možná víte, řešení bylo jedním z
nesčetných vedlejších výsledků kosmického výzkumu.
Veškerá potrava -- ať živočišná nebo rostlinná --
se skládá z několika málo rozšířených prvků. Uhlík,
vodík, kyslík, dusík, stopy síry a fosforu -- tenhle
půltucet prvků společně s několika dalšími,
prokombinovaný téměř nekonečným množstvím způsobů,
vytváří jakoukoli potravu, kterou člověk kdy jedl
nebo jíst bude. Biochemici 21. století postavení před
problém kolonizace Měsíce a planet, objevili, jakým
způsobem lze syntetizovat libovolnou potravu ze základních
surovin, obsažených ve vodě, vzduchu a minerálech.
Byl to největší a snad nejzávažnější počin v celých
dějinách vědy. Ale neměli bychom na něj být tak pyšní.
Říše rostlin nás porazila o miliardu roků.
Chemici jsou dnes schopní syntetizovat jakoukoli
myslitelnou potravu, ať už se její originál v přírodě
vyskytuje nebo ne. Rozumí sem, že došlo k omylům --
dokonce ke katastrofám. Průmyslový komplex se rozbujel
a zhroutil, přerod od polního hospodaření ke
gigantickým automatickým závodům a přeměňovačům
býval často bolestivý. Ale podniknout jsme ho museli a
díky němu se nám teď daří líp. Strach z hladu byl
jednu pro vždy zapuzen a stravu máme tak bohatou a různorodou,
jakou nepoznala žádná jiná doba.
A co víc, samozřejmě, je tady aspekt morální. Už
nezabíjíme milióny živých tvorů, a tak odporné
instituce jako jatka a řeznické krámy zmizely z tváře
země. Zdá se nám neuvěřitelné, že dokonce naši předkové,
i když byli drsní a suroví, vůbec mohli takové
nechutnosti tolerovat.
A přece je nemožné odpoutat se od minulosti úplně.
Jak jsem už poznamenal, jsme masožravci, vězí v nás
chutě, které jsme získali v průběhu víc než
jednoho miliónu let. Ať se nám to líbí nebo ne, ještě
před několika lety si naši prarodiče pochutnávali na
mase z dobytka a ovcí a prasat -- pokud si je uměli
opatřit. A ještě i my dnes si na něm stále
pochutnáváme...
Ach bože, možná že pan senátor Irwing už by měl
od teďka zůstat venku. Snad jsem to neměl říkat
takhle bez obalu. Ale co jsem měl na mysli -- samozřejmě
-- že velká část syntetické potravy, kterou jíme
nyní, má stejný chemický vzorec jako staré produkty
přírodní. Některá jídla, opravdu, jsou tak přesné
kopie, že by žádná chemická nebo jiná analýza
neobjevila sebemenší rozdíl. Tahle situace je logická
a nevyhnutelná, my výrobci jednoduše bereme jako model
nejoblíbenější presyntetická jídla a napodobujeme
jejich chuť a vzhled.
Ovšemže jsme vytvořili nové názvy, které
nenaznačují anatomický nebo zoologický původ, takže
se nikomu nic živého nepřipomíná. Když vstoupíte
do restaurace, většina názvů, které na jídelním lístku
najdete, byla vymyšlena od počátku 21. století, jiné
se adaptovaly z francouzských originálů, které však
rozpozná sotva pár lidí na světě. Pokud byste si chtěli
stanovit svůj práh snášenlivosti, můžete provést
zajímavý, ale velmi nepříjemný experiment. Zvláštní
oddíl Kongresové knihovny obsahuje značný počet jídelních
lístků ze slavných restaurací -- ano, a banketů v Bílém
domě -- zpátky za pět set let. Jsou psány se surovou
otevřeností, že si připadáte jako v pitevně, a to vám
čtení prakticky znechutí. Nenapadá mě nic jiného,
co by jasněji odkrylo propast, ležící mezi námi a našimi
předky staršími pouze o pár generací...
Ano, pane předsedo, už se blížím k věci, tohle
všechno je vysoce důležité, i když to může být
nepříjemné.Nesnažím se vám zkazit chuť, pouze předkládám
základy obvinění, které chci vznést proti svému
konkurentovi, Triplanetární společnosti pro výživu.
Dokud nebudete rozumět celému pozadí, můžete si
myslet, že tohle je nějaká pošetilá stížnost,
inspirovaná vážnými ztrátami mé firmy, které utrpěla
od té doby, co Ambrosie Extra přišla na trh, a které
nepopíráme.
Nová jídla, pánové, se vynalézají každá týden.
Není snadné udržet si o nich přehled. Objevují se a
mizí jako dámská móda a pouze jedno z tisíce se stává
stálým doplňkem našeho jídelníčku.Je to úžasně
řídký případ, že jedno na sebe přes noc strhne
takovou oblibu veřejnosti, a dobrovolně přiznávám,
že série Ambrosie Extra je největším úspěchem v
celé historii průmyslové výroby potravin. Všichni
situaci znáte: všechno ostatní vytlačila z trhu.
Přirozeně, že jsme museli výzvu přijmout.
Biochemici naší firmy se vyrovnají všem ostatním v
celé Sluneční soustavě, a promptně se pustili do práce
na Ambrosii Extra. Neprozradím žádné obchodní
tajemství, když vám řeknu, že máme na páskách
prakticky všechna jídla, ať přírodní nebo syntetická,
která kdy lidstvo jedlo -- včetně exotických pokrmů,
o jakých jste nikdy ani neslyšeli, jako jsou smažené
sépie, kobylky s medem, paví jazýčky, luskovice z
Venuše... Naše ohromná knihovna příchutí, vůní a
složení je pro náš obor poklad, stejně jako pro
ostatní firmy. Odsud můžeme vybrat a namíchat
jednotlivé složky ve všech kombinacích, jaké vás
napadnou, a obvykle umíme napodobit, bez větších potíží,
jakýkoli výrobek vyvinutý u konkurence.
Ale s Ambrosií Extra jsme si hezký čas vůbec nevěděli
rady. Analýza bílkovin a tuků ji klasifikovala jako čisté
maso, bez jiných příměsí, avšak přesně jsme ji zařadit
nedokázali. Bylo to poprvé, co naši chemici selhali,
ani jeden z nich neuměl vysvětlit, co té látce dodává
takovou mimořádnou přitažlivost -- ve srovnání s níž,
jak všichni víme, se každé jídlo zdá nechutné.
Docela dobře by to mohlo... Ale to předbíhám.
Za chvíli, pane předsedo, se tady před vámi
objeví prezident Triplanetární -- a dost neochotně, tím
jsem si jistý. Řekne vám, že Ambrosie Extra je
syntetizovaná ze vzduchu, vody, vápence, síry, fosforu
a ještě trošky něčeho. Bude to absolutní pravda,
ale taky jenom ta méně důležitá část. Protože my
už jsme jeho tajemství odhalili -- které, jako většina
tajemství, je strašně prosté, když je jednou znáte.
Svému konkurentovi musím opravdu blahopřát. Přinejmenším
zajistil, že člověk může získat neomezené množství
potravy, která je, jak vyplývá z přirozenosti věcí,
pro něho ideální. Až dosud jí dodávali nesmírně málo
-- a tudíž si na tom pochutnalo jenom pár labužníků,
kteří si to dokázali obstarat. Všichni bez vyjímky přísahali,
že nic jiného se s tím nemůže ani srovnat.
Ano, chemici z Triplanetární předvedli skvělý
kus práce. Teď je na vás, abyste posoudili stránku
morální a filozofickou. Když jsem svou výpověď začínal,
použil jsem archaismu 'masožravec'. Nyní vás musím
seznámit s jiným. Napoprvé to budu hláskovat: L-i-d-o-ž-r-o-u-t...
http://freeweb.starweb.cz/odpor
http://mujweb.cz/www/odpor
|