Morušovníky (Morus)
Morušovníky patří do čeledi morušovníkovitých (Moraceae) a je známo více jak 15 různých druhů.
Areál původního rozšíření byl na severní polokouli v teplém mírném a subtropickém pásu v Asii a severní Americe. Morušovníkům vyhovují výslunná a poloslunná stanoviště s výživnější půdou. Díky bohatému a hluboko kořenícímu kořenovému systému se ale morušovník spokojí i s chudší, kamenitou půdou. Určitým specifikem morušovníků je to, že špatně snášejí ve své kořenové soustavě kořeny jiných dřevin. Proto při vysazení je na to třeba pamatovat a doporučuje se morušovníky sázet alespoň 5 metrů od okolních stromů a keřů. Navíc jsou morušovníky ve své podstatě dlouhověké a mohutné stromy a proto se doporučuje výsadba do větších zahrad či do otevřených prostranství. Ačkoliv je to teplomilná dřevina, docela dobře snáší naše zimy a i letorosty zřídka namrzají. Morušovníky pouze nesnášejí stanoviště v mrazových kotlinách, které jim nedělá dobře a častěji zde namrzají. Pokud už morušovník v tuhé zimě zmrzne, tak je stále ještě naděje, že z nezmrzlých částí může obrazit. Morušovník má totiž velice dobrou regenerační schopnost, často i s otevřenými a neošetřenými ránami žije ještě spoustu dalších let. Je to dáno obsahem latexových látek ve dřevě, které po zaschnutí ran zabraňují následné hnilobě. Navíc jde o jednu z rostlin, která na jaře pozdě raší a proto její květy nejsou ohrožovány pozdními jarními mrazíky. Morušovníky patří mezi dávné ovocné dřeviny a díky člověku se rozšířily ve středověku i do jižní a střední Evropy. Využití plodů morušovníků bylo široké, hodili se jak na přímý konzum, tak se i různě kuchyňsky zpracovávaly. Jako čerstvé ovoce patřily mezi vynikající ovoce. Kuchyňsky se zpracovávaly na různé kompoty, šťávy a vína. Z plodů bílých moruší se dále vyráběl mošt. Sušené moruše se pak používaly jako sladidlo do různých kaší a jiných pokrmů. Plody navíc obsahují velice účinné barvivo, které jen obtížně pouští. Díky této vlastnosti se plody dříve využívaly k barvení vína. Bohužel z těchto důvodů není vhodné morušovníky sázet v blízkosti domů nebo veřejných komunikací, které by padající plody mohly znečistit. Přezrálé plody totiž snadno opadávají ze stromů a díky své měkkosti se pádem snadno poškodí nebo znečistí. Mytí špinavých plodů je pak časově náročné a stejně se při něm část plodů nakonec rozmačká. Proto se v době zralosti plodů doporučuje pod stromy rozprostřít plachtu a popadané, čisté plody pak snadno posbírat. Pokud z nějakých důvodů toto nelze učinit, vyplatí se alespoň mít pod morušovníky zasazenou trávu, které bude tlumit náraz padajícího ovoce a zabrání se zbytečnému znečištění ovoce od prachu. Plody morušovníku také obsahují mnoho cenných látek, které se využívají v lékařství. Moruše jsou využívány pro snadnější odkašlávání při onemocnění horních cest dýchacích a pomáhají regulovat výšku hladiny cukru v krvi. Plody jsou významné také pro své účinky na pročištění organizmu.Morušovník bílý (Morus alba)
Je to opadavý strom
dorůstající až 18 m do výšky a až 10 m do šířky.
Areál původního rozšíření sahal od Číny až
do Koreji. Tento morušovník je mrazuvzdorný až do
–35°C. Strom vytváří širokou, kulatou korunu.
Letorosty mívají šedavou barvu a v mládí bývají
chlupaté. Listy jsou výrazně heterofilní, tj.
tvar listů je proměnlivý a zpravidla je vejčitý
až nepravidelně 3 až 5 laločnatý. Velikost listů
je 15 až 20 cm a listy mají lesklou, tmavě zelenou
barvu. Na přelomu května a června rozkvétají
na téže rostlině drobné samčí a samičí zelené
květy, které mají podobu krátkých jehněd. Samčí
jehnědy bývají velké až 2 cm, samičí jsou
drobnější a jsou velké až 1,2cm. Tyto jehnědy
jsou samosprašné a opylují se větrem. Plodenství
hroznovitého tvaru svým tvarem připomíná plody
ostružin a dozrává od konce července do srpna.
Toto plodenství má bílou až růžovou barvu, je
mdlé chuti a je velké až 2,5 cm. Tyto morušovníky
nejsou náročné na druh půdy a tolerují i větrná
stanoviště, hůře ale snáší přímořské
oblasti. Jedná se o suchomilnou dřevinu. Zajímavostí
je, že listy tohoto druhu jsou potravou housenek
bource morušového, jejichž kukly jsou surovinou
pro výrobu přírodního hedvábí.
Je to opadavý strom dorůstající až 10 m do výšky a až
15 m do šířky. Areál původního rozšíření se
rozkládal v západní Asii, hlavně v oblastech
Kavkazu a Iránu. Tento morušovník je mrazuvzdorný
až –30°C. Strom vytváří hustou, rozložitou
korunu. Letorosty bývají silné a v mládí
chlupaté. Listy jsou výrazně heterofilní, tj.
tvar listů je proměnlivý a zpravidla je vejčitý
až nepravidelně 3 až 5 laločnatý. Velikost listů
je 16 až 20 cm, listy jsou tuhé a mají tmavě
zelenou barvu. Na přelomu května a června
rozkvétají na téže rostlině drobné samčí a
samičí zelené květy, které mají podobu krátkých
jehněd. Samčí jehnědy bývají velké až 2 cm,
samičí jsou drobnější a jsou velké až 1,2 cm.
Tyto jehnědy jsou samosprašné a opylují se větrem.
Plodenství hroznovitého tvaru svým tvarem a barvou
připomíná plody ostružin a dozrává od srpna do
září. Toto plodenství má fialově červenou až
černou barvu, je příjemné sladkokyselé chuti a
je velké až 2,5 cm. Tyto morušovníky nejsou náročné
na druh půdy a dobře snášejí i městské znečištění.
Šlechtěním černého morušovníku s červeným
se u nás podařilo získat kultivar „tyrnaviensis“,
který je často sázen na Slovensku a na moravském
Slovácku a nazývá se moruše trnavská. Černé
morušovníky patří mezi pomalu rostoucí druhy.
Morušovník červený (Morus rubra)
Je to opadavý strom dorůstající až 15 m do výšky. Areál původního rozšíření se rozkládal ve východní části severní Ameriky. Tento morušovník je mrazuvzdorný až do –30°C. Letorosty bývají štíhlé a v mládí jsou chlupaté. Listy jsou výrazně heterofilní, tj. tvar listů je proměnlivý a zpravidla je vejčitý až nepravidelně 3 až 5 laločnatý. Velikost listů je 12 až 20 cm, listy jsou na hmat drsné a mají tmavě zelenou barvu. Na podzim se listy zabarvují do zlatožluté barvy. Tento druh morušovníku je dvoudomý, a tak na mužské rostlině se vytváří samčí květy a na ženské samičí. Tyto květy mají podobu krátkých jehněd. Samčí jehnědy bývají velké až 1,5 cm, samičí jsou drobnější a jsou velké až 1 cm. Tyto jehnědy nejsou samosprašné a opylují se větrem. Plodenství hroznovitého tvaru svým tvarem připomíná plody ostružin a dozrává od konce července do srpna. Toto plodenství má tmavě purpurovou barvu, je sladké chuti a je velké až 3 cm. Tyto morušovníky nejsou náročné na druh půdy a úspěšně rostou i ve světlých lesích. Červené morušovníky se v minulosti často pěstovaly na Slovensku i jižní Moravě, nyní se s nimi již setkáváme zřídka a spíše se využívají při šlechtění jiných druhů morušovníků.
Tento článek pro Ekozahrady.com zpracoval Vladimír Zajíc z Kutné Hory.